|
|
Epidemie koronaviru SARS-CoV-2 a její vliv na sociální služby v Jihočeském kraji
BOUŠKOVÁ, Naděžda
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem pandemie SARS-CoV-2 v užším smyslu a zaměřuje se na zásahy a změny, které s sebou pandemie přinesla do prostředí sociálních služeb a kterým museli pracovníci v přímé péči čelit. Cílem práce je podrobná analýza těchto změn a jejich dopadů. K uskutečnění této analýzy byla použita kvalitativní metoda výzkumu za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Data z jednotlivých rozhovorů byla poté vyhodnocena a formou otevřeného kódování seskupena do devíti kategorií. Výzkum uskutečnění v rámci předkládané bakalářské práce potvrdil, že pandemie SARS-CoV-2 měla zásadní dopad na profesní i osobní život pracovníků v přímé péči. Pracovníci se museli vypořádat s fyzicky náročnou situací, ale zejména pak s konstantním stresem a neustálou obavou o zdraví své, svých blízkých, ale i uživatelů. Stěžejní význam bakalářské práce představuje především skutečnost, že analyzována byla skupina obyvatel, která v bezprecedentní situaci pečovala o nejvíce zranitelné osoby, a byla tak vystavena většímu tlaku. Výsledky bakalářské práce mohou být použity pro další výzkum, a to především v oblasti dopadů stresové zátěže na psychiku pracovníků, zejména z toho důvodu, že vysoké pracovní zatížení a dlouhotrvající stres si může začít vybírat svou daň v následujících týdnech a měsících. Výsledky předkládané práce mohou být zároveň stimulem a motivací pro zaměstnavatele v oboru sociálních služeb připravit pro pracovníky v přímé péči patřičné programy, které by jim pomohly s fyzickou i psychickou regenerací.
|
|
| |
|
|
Problematika očkování zaměstnanců v sociálních službách proti chřipce se zaměřením na domovy pro seniory
OLIVOVÁ, Vladimíra
Diplomová práce se věnuje problematice očkování zaměstnanců v sociálních službách proti chřipce v domovech pro seniory a možným etickým dilematům v souvislosti se zrušením povinného očkování proti sezónní chřipce v důsledku změny legislativy v roce 2010. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část shrnuje základní informace o sezónní chřipce, jejich dopadech a prevenci a poskytuje také přehled o poskytování pobytových služeb se zaměřením na domovy pro seniory. Jsou zde popsány základní aspekty zajištění kvality poskytované služby. V praktické části jsou vyhodnoceny a prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu v šesti domovech pro seniory. Hlavním cílem práce bylo zmapovat trendy proočkovanosti zaměstnanců v sociálních službách proti sezónní chřipce, jejich názory, postoje a motivaci k tomuto očkování. Výzkumné šetření ukázalo, že zrušení povinného očkování proti chřipce mělo negativní dopad na míru proočkovanosti zaměstnanců a nejčastějším důvodem k očkování v minulosti byla právě zákonem daná povinnost a nejčastějším důvodem k odmítání očkování v současnosti je nedůvěra v účinnost vakcinace. Výzkum ukázal i pozitivní význam doporučení praktického lékaře k očkování a jeho nezastupitelnou roli v předávání informací o chřipce. Vedlejším cílem bylo zjistit, jak vnímají zaměstnanci v domovech pro seniory dopad nemocnosti pracovníků v sociálních službách sezónní chřipkou na chod organizace a na kvalitu poskytovaných služeb. Jak ukázal výzkum, zaměstnanci se nedomnívají, že pracovní neschopnost z důvodu onemocnění chřipkou by měla dopad na chod a kvalitu poskytovaných služeb. Druhým vedlejším cílem bylo získat přehled o možné motivaci zaměstnanců v domovech pro seniory ke zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce. Z výsledku výzkumu vyplývá, že znovuzavedení povinného očkování by bylo pro zaměstnance nejsilnější motivací. Třetím vedlejším cílem bylo identifikovat možná etická dilemata s ohledem na změnu v povinnosti očkování proti sezónní chřipce. Tato dilemata byla definována v závěru praktické části. Výsledky mohou být využity jako podklad pro motivaci vedoucích i řadových zaměstnanců domovů pro seniory k očkování proti sezónní chřipce s ohledem na ochranu jejich klientů.
|
|
|
Další vzdělávání pracovníků v zařízení pro seniory
LOUKOTOVÁ, Eva
Ve své bakalářské práci se zabývám dalším vzdělávání zaměstnanců v zařízení pro seniory. Zjišťuji, zda a jakým způsobem se zaměstnanci v domovech pro seniory na území Prahy vzdělávají, co pro ně další vzdělávání znamená a jak je pro ně důležité. Zkoumám motivaci k dalšímu vzdělávání a využívání možných nabídek. V teoretické části se zabývám personálním zajištěním v domovech pro seniory a současným stavem celoživotního vzdělávání a jeho dělením. Stěžejním tématem bylo pro mě další vzdělávání a jeho místo v akreditovaných vzdělávacích institucí. Praktická část je založená na vyhodnocení dotazníkového šetření. Dotazníky byly sestaveny na základě stanovených hypotéz. Dotazníky byly rozdány v 5 domovech pro seniory na území hlavního města Prahy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 zaměstnanců a 5 zaměstnavatelů. Cílem práce bylo zjistit realizované další vzdělávání v zařízení pro seniory za období dvou let a porovnat je s možnostmi (nabídkami) vzdělávacích institucí. Pro zjištění tohoto cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. V závěru práce jsem vypíchla největší problémy dalšího vzdělávání, což je špatné legislativní zakotvení a velká finanční zátěž, tudíž malá podpora ze strany státu.
|
|
|
Aktivizační činnosti pro osoby s duševním onemocněním v domovech se zvláštním režimem.
ŘEZÁČOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na aktivizační činnosti u osob s duševním onemocněním žijících v domovech se zvláštním režimem. Téma je autorce blízké, jelikož je koordinátorkou dobrovolnického programu v Domově pro seniory Máj, České Budějovice p. o., kde dobrovolníci v tomto programu vykonávají dobrovolnickou činnost převážně v domově se zvláštním režimem a také je ergoterapeutkou v Domově důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic. V teoretické části se autorka zabývala aktivizačními činnostmi. Zpracovala také kategorizaci sociálních služeb, sociální služby pro osoby trpícími duševním onemocněním, sociální práci s osobami s duševním onemocněním, způsobilost k právním úkonům, nedobrovolnou hospitalizaci, zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb a sociálního pracovníka v domově se zvláštním režimem. Dále v rozsáhlé kapitole informuje o duševních onemocněních. V praktické části se autorka zaměřuje na zmapování nabídky aktivizačních činností pro osoby s duševním onemocněním v domovech se zvláštním režimem v jihočeském kraji, což je také cílem této práce.
|
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
host ::
RSS.